Pokud jídlo může řídit náš život, proč bychom si ho skrze jídlo nemohli řídit sami? My se přeci rozhodujeme co a jak budeme dělat, co si budeme myslet, čemu budeme věřit, co budeme jíst, jak budeme žít… To je naše právo. Ale pokud si to nebudeme řídit my, bude nás řídit někdo nebo něco jiného. Tím se odlišuje bytost vědomá a nevědomá.
Jídlo je jen hmotná složka stravy, protože strava není jen jídlo.
Energie je to hlavní, co nás vyživuje. Energii dostáváme ze vzduchu, světla, jídla, vody a okolí, ale také z mysli.
Vše je propojené a v neustálém pohybu jakéhosi přelévání a vzájemného působení.
Všimněte si pocitů a myšlenek, když jíme něco, co nám moc chutná. Jak se při tom doslova tetelíme blahem. Jsou i tací, kteří nechtějí ten pocit opustit, ale jednou musí, protože už do sebe nedostanou ani sousto nebo hlt…. Tělo si vše pamatuje, propojuje, a hlavně také pak vyžaduje. Pokud nedáme tělu jiné podněty k „tetelení“, bude na nás dorážet abychom si dali zase to dobré jídlo nebo pití, protože chce zase zažívat ten slastný pocit.
Naše tělo se stává závislým na jídle. Je to jeden z nejjednodušších a nejdosažitelnějších způsobů, jak si navodit příjemný pocit. Vždyť také reklamy hlásají abychom se dali do pohody, zažili ten pocit či se bavili s přáteli… a co nám ukazují? Jaké jídlo a nápoje?
Vezmeme-li jeden produkt po druhém a podíváme se na přebal, kde podle zákona musí výrobce vypsat některé složky a jejich hodnoty, tak tam nalezneme nejvíce sacharidy (cukry), nezdravé tuky, dochucovadla, barviva… Popřípadě některý výrobce svůj výrobek vyšperkuje uměle vyrobenými vitamíny, které na přebal rád vypíše, někdy i dost tučně, aby nás nenechal na pochybách, jak pečuje o naše zdraví…
Co nemusí výrobce uvádět je, jakým způsobem je produkt vyrobený, a jakým způsobem byly zpracované jeho jednotlivé složky a podsložky, které můžou, a často také jsou od jiného dodavatele. Je pravda, že by ke každému výrobku museli prodávat i pěkně tlustou brožurku, kterou by ovšem stejně nikdo nečetl.
Další věc je, že se většina lidí stravuje určitou setrvačností, nad původem nebo vhodností potravin se moc nezamýšlí, a tak nějak věří, že ONI (stát, výrobci…) mají na paměti naše blaho. Navíc se takhle přeci stravuje většina, tak je to v pořádku, je to normální.
Jsou lidé, kteří se i zamyslí nad tím, co jí a jakým způsobem se stravují. Vědí, že by bylo dobré něco změnit, ale když si představí, že se oni budou snažit, ale pak pojedou třeba na dovolenou, a tam dostanou zase tu normální stravu, takže si sami vysvětlí, že to vlastně nemá smysl.
Jo, je to dřina chtít něco změnit, a ne každý se tím chce zabývat. Na druhou stranu, když ale člověk onemocní a dostane se tím pádem pod určitý tlak, většinou v rovině strachu, tak ty změny najednou jdou v podstatě ze dne na den.
Proč musíme téměř vždy dojít až na hranu, abychom měli vůli dát něco do pohybu? Ono, když dojde už na vážnější onemocnění, tak bývá trochu pozdě a v těle se odehrají nevratné změny. Ne, že by nám to tělo nedávalo dříve najevo, ale my ho většinou neposloucháme nebo překřičíme léky nebo něčím jiným.
V některých případech, jako na příklad u poškození slinivky nemusíme dostávat žádné varovné signály v podobě bolesti, protože slinivka sama o sobě nebolí. A co že způsobuje problém se slinivkou? Špatné stravování, příliš jednoduchých sacharidů (cukrů, které jsou i ve slaných potravinách), potraviny s vysokým GI, které slinivku neustále „prohánějí“. Ta nejprve nápor zvládá, časem se vyčerpává, přestává reagovat a pak už fakt nemůže a je zde např. nejčastější diabetes.
A pak se divíme: „Já mám problém se slinivkou? To jsem nikdy neměla, jak to? Stejně jako v oblasti práva je klauzule, že neznalost zákona neomlouvá, tak zde to platí také. Nevěděl jsi? To tě neomlouvá… Tak to jen tak pro příklad, pro uvědomění, s čím si člověk zahrává, když se nezajímá.
Pokud jsem vás teď trochu šokovala nebo se vás dotkla, tak věřte, že to byl můj záměr. Vidím okolo sebe, jak lidé zachází se svými těly. A když mají problém, běží k doktorovi a doktore sprav to! Zkuste vnímat doktora jen jako opraváře, a ne jako zodpovědnou osobu za vaše tělo nebo poloboha, který má tu moc. O své auto se také staráte předem, a ne až když už nejede, tak proč se takto chováme ke svému tělu, které máme jen jedno na celý život.
A jestli si teď myslíte, že to spravíte tím, že začnete nakupovat v obchodě nebo v koutku v hypermarketu s nápisem Zdravá výživa, tak vás opět zklamu. Přestaňte věřit reklamám a tomu, že by snad měl mít někdo jiný, kromě vás samotných, zájem o vaše zdraví jak fyzické, tak duševní. I zdravá výživa nemusí být vždy zdravá, jen je někdy zbytečně drahá.
Ale dost frustrace!
Co se týče potravin, tak je zde jednoduchá rada. Jezte jídla, která si uvaříte ze základních a co možná nejčerstvějších surovin.
Používejte hojně zeleninu a ovoce. Dnes je ke koupení tolik druhů, že jídelníček může být pestrý i zdravý. Vařte vše šetrně a jen v takovém množství, které hned sníte.
Solte například himalájskou solí, ale i tak solení omezte, zatěžuje mj. i ledviny. Používejte hojně bylinky a koření, nejlépe jednodruhové a celé, které si namelte a smíchejte vždy jen v potřebném množství.
Nepoužívejte bílou pšeničnou mouku, nemá žádné výživové hodnoty a je snad ve všem, na co se podíváte. Jedinou výhodou je, že se s ní dobře pracuje za cenu, že byla zbavena všech výživových hodnot. Máme mnoho jiných variant mouk například pohankovou, která je přirozeně bezlepková a má dobré nutriční hodnoty.
Vyřaďte bílý rafinovaný cukr (velmi ovlivňuje mozek a slinivku), ani hnědým si moc nepomůžete. Nahraďte ho kokosovým cukrem nebo datlovým sirupem, popřípadě medem.
Zařaďte do svého jídelníčku ořechy. Nemusíte je mít jen o Vánocích. Denně malá hrstka postačí, dodáte tělu mj. zdravé tuky dobré i pro mozek.
Používejte kokosový a olivový panenský olej. Pro zdraví si dejte po ránu na lačno jednu polévkovou lžíci olivového oleje a zapijte ho vlažnou vodou. Krásně zdravě se vám promastí zažívací systém 😊.
Nepijte slazené a už vůbec ne sycené vody, ale například jen „obyčejnou“ vodu z kohoutku ochucenou citrónem (vytváří zásadité prostředí), popřípadě nabitou kamenem. Nejezte nízkotučné potraviny, je tam víc cukrů a přídatných látek, než si myslíte.
Najděte si pekaře, farmáře, sadaře, zelináře, ve vašem okolí, něco si o nich zjistěte a odebírejte od nich. Uvědomte si, že k životu nepotřebujeme neustále něco konzumovat. Našemu tělu stačí málo potravin, ale měly by být kvalitní. A pokud vám dělá starosti cena, která může být u kvalitnějších potravin vyšší než v akci v supermarketu, tak to vykompenzujete právě tím množstvím.
Vaše tělo je váš spojenec a přítel, a tak byste k němu měli přistupovat. Raději jezte méně a kvalitně, určitě si to zasloužíte! Tělo se vám odvděčí nejen vitalitou a dobrou myslí, ale také si zredukuje váhu.
A nezapomínejte na zdravý pohyb 😊!
Zdraví vás, Lucie Pastírová
